L. Ron Hubbard je Å¡iroce uznávaný jako jeden z nejvlivnÄjÅ¡Ãch autorů dvacátého stoletÃ. Jeho dÄl koluje po svÄtÄ vÃce než 160 milionů výtisků. Jako zakladatel Dianetiky a Scientologie svými filozofickými objevy pomohl lidem po celém svÄtÄ dosáhnout vÄtÅ¡Ãho pochopenà sebe sama i ostatnÃch.
âAbyste poznali život,â napsal jednou, âmusÃte být jeho souÄástÃ. MusÃte jÃt mezi lidi a dÃvat se, musÃte se dostat do skrytých koutů a skulin existence, musÃte důvÄrnÄ poznat vÅ¡echny druhy lidÃ, než můžete nakonec stanovit, co je ÄlovÄk.â
PÅi svém dlouhém a dobrodružném hledánà vÄdÄnà dÄlal L. Ron Hubbard právÄ to.
Jeho neutuchajÃcà zájem o lidskou mysl vzplanul, když ve dvanácti letech studoval pod vedenÃm velitele Josepha C. Thompsona â raného studenta psychoanalýzy a prvnÃho námoÅnÃho důstojnÃka Spojených států, který studoval ve VÃdni u Freuda. AÄkoli Ron nakonec freudovskou teorii zavrhnul jako nepraktickou a nefunkÄnÃ, pÅesto doÅ¡el k jednomu klÃÄovému závÄru:
âS myslà se dá nÄco udÄlat.â
PÅi svém pátránà od JižnÃho Pacifiku po Asii se Ron stal jednÃm z mála AmeriÄanů, které kdy vpustili do posvátných tibetských lámaseriÃ
v ZápadnÃch horách ÄÃny. NavÃc studoval
s poslednÃm z linie královských mágů Kublaj-chánova dvora. Ale pÅesto navzdory bájemi opÅedené moudrosti Východu naÅ¡el zemÄ sužované bolestnou bÃdou a rezignovaným zoufalstvÃm a mohl dojÃt jen k tomuto závÄru: âUÄenà zamÄené ve shnilých knihách je lidem
k niÄemu a tudÞ pokud jej nelze použÃt, nemá žádnou hodnotu.â
Když se vrátil do Spojených států, zaÄal Ron studovat inženýrstvÃ, matematiku a nukleárnà fyziku na UniverzitÄ George Washingtona. VÅ¡echny tyto obory mu byly v jeho následných filozofických výzkumech velice ku prospÄchu. Ve skuteÄnosti byl L. Ron Hubbard prvnÃ, kdo nekompromisnÄ použil západnà empirické metody na studium mysli a ducha, poÄÃnaje svými univerzitnÃmi výzkumy pÅedmÄtů tak rozliÄných, jako je ukládánà lidské pamÄti a povaha estetiky. PÅesto mu univerzita kromÄ této základnà metodologie a tudÞ mÄÅÃtka pro dalÅ¡Ã výzkum, nenabÃdla žádné skuteÄné odpovÄdi.
Jak pozdÄji napsal: âBylo velice zjevné, že jsem pracoval a žil s kulturou, která toho o mysli vÄdÄla ménÄ, než ten nejprimitivnÄjÅ¡Ã kmen, s jakým jsem se kdy setkal.â V souvislosti s tÃm dodal: âVÄdÄl jsem, že budu muset podniknout rozsáhlý výzkum.â
Tento výzkum zabral nÄkolik pÅÃÅ¡tÃch desetiletà a jeho laboratoÅà byl svÄt. Bez pÅÃstupu
k pohodlným âvýzkumným grantůmâ a podporovaný pouze výtÄžky ze své uznávané literárnà kariéry studoval Ron ne ménÄ než 21 primitivnÃch ras a kultur â od indiánských kmenů
ze severozápadnÃho Pacifiku a FilipÃnských Tagalogů po obyvatele kopců Portorika. (V souvislosti
s tÃm je dodnes vzpomÃnán v listinách prestižnÃho newyorského klubu výzkumnÃků â New York Explorers Club.)
Druhá svÄtová válka jeho výzkum pÅeruÅ¡ila a byla dalÅ¡Ã bariérou k vývoji skuteÄné technologie lidské mysli. Prvnà procedury byly testovány ve vojenské námoÅnà nemocnici Oak Knoll v severnà Kalifornii, kde tehdejÅ¡Ã poruÄÃk L. Ron Hubbard podstupoval léÄbu váleÄných zranÄnÃ. Jeho výzkumnými pÅÃpady byli bývalà zajatci z japonských internaÄnÃch táborů â muži, nad nimiž již lékaÅská vÄda témÄÅ zlomila hůl. A pÅesto se každý z tÄch, které Ron léÄil pomocà mocných technik Dianetiky, velice pozoruhodnÄ uzdravil.
Když opÄt zavládl mÃr, pustil se Ron do dalÅ¡Ãho testu funkÄnosti Dianetiky na jedincÃch ze vÅ¡ech možných oblastà života. Aby vyvinul Dianetiku jako kompletnà a jedineÄnÄ praktickou a efektivnà technologii, testoval jejà procedury na stovkách lidÃ.
V roce 1947 shromáždil poznámky zapsané ze stovek historià pÅÃpadů za pÅedcházejÃcà léta testů a pÅipravil tezi, která detailnÄ popisovala jak teorii, která za tÃm vÅ¡Ãm stojÃ, tak jejà techniky. Výtisky tohoto rukopisu kolovaly v lékaÅských a vÄdeckých kruzÃch a nadÅ¡enÄ se kopÃrovaly a pÅedávaly dalÅ¡Ãm pÅátelům. TÃmto způsobem se RonovÄ původnà tezi o Dianetice dostalo okamžité a Å¡iroké distribuce. Dnes je tato teze vydaná pod názvem Dynamiky života. Za nà následoval na sklonku roku 1949 Älánek napsaný na žádost Explorers Journal s názvem âTerra Incognita: Myslâ.
Aby Ron odpovÄdÄl na obrovský pÅÃval dotazů od ÄtenáÅů, byl nucen na toto téma sepsat souhrnný text. Proto zaÄal na poÄátku roku 1950 psát knihu Dianetika: Modernà vÄda o duÅ¡evnÃm zdravÃ. SouÄasnÄ také Ron jako úvod k Dianetice pro Å¡irokou veÅejnost a jako pÅedehru k jejÃmu vydánà sepsal Älánek o délce knihy pro jeden celonárodnà americký Äasopis. TÃmto Älánkem, který detailnÄ popisuje cestu, kterou se jeho výzkumy ubÃraly, a poskytuje pÅehled obecného použitÃ, byla Dianetika: Vývoj vÄdy. Na stáncÃch se tento Älánek objevil v dubnu roku 1950 a okamžitÄ si jej pÅeÄetl každý pÅednà inženýr a fyzik. Dianetika: Vývoj vÄdy bezpochyby zelektrizovala celou vÄdeckou komunitu Spojených států.
Následné vydánà knihy Dianetika: Modernà vÄda o duÅ¡evnÃm zdravà se stalo velkou událostÃ
v historii vydavatelstvà tÃm, jakého zájmu a uznánà od Å¡iroké veÅejnosti se jà dostalo. Toto dÃlo okamžitÄ vylétlo na vrchol seznamu bestsellerů New York Times a drželo se tam týden za týdnem. Od té doby se tato kniha stala nejÅ¡ÃÅeji Ätenou a nejpoužÃvanÄjÅ¡Ã knihou o lidské mysli
v historii, jejÃch výtisků je v obÄhu témÄÅ 20 milionů.
Dnes je Dianetika celosvÄtovým fenoménem, použÃvajà ji miliony lidà ve vÃce než 150 národech svÄta, ve vÃce než 50 jazycÃch.
DÃlo L. Ron Hubbarda na téma ÄlovÄka, mysli a ducha dnes tvoÅà desÃtky milionů vydaných slov, zaznamenaných v mnoha knihách, rukopisech a ve vÃce než 3 000 nahraných pÅednáškách.
NejvÄtÅ¡Ãm důkazem Ronovy vize jsou zázraÄné výsledky, jichž jeho technologie dosahuje, a miliony jeho pÅátel po celém svÄtÄ, kteÅà jeho odkaz nesou dál do jednadvacátého stoletÃ. PoÄty obojÃho každým dalÅ¡Ãm dnem vzrůstajÃ.
âRád pomáhám ostatnÃm,â Åekl jednou, âa považuji za svou nejvÄtÅ¡Ã radost v životÄ vidÄt ÄlovÄka, který se sám osvobodil od stÃnů, které zatemÅovaly jeho dny. Tyto stÃny mu pÅipadajà tak neproniknutelné a tak ho stahujà dolů, že když pozná, že jsou to stÃny a že skrze nÄ může vidÄt, projÃt jimi a být znovu na slunci, je nesmÃrnÄ potÄÅ¡en. A obávám se, že já jsem potÄÅ¡en právÄ tak jako on.â